Loňský rok jsem stála na křižovatce: jak dál uchopit svou tvorbu i podnikání, když jsem opustila dráhu zkušené hračkářky. Loni jsem intenzivně pracovala na knize Butik pana Barona, přepisovala rukopis, dokončovala spoustu rekvizit a loutek. Spolu s loutkami jsem se zajela podívat do dalekého Brna do nakladatelství, které projevilo vážný zájem o můj rukopis a má ho nyní ve své péči.
Vedle toho mi do cesty vstoupily dvě krásné nabídky k výstavám, s čímž bylo spojené hektické období tvorby nových vyšívaných bytostí, neboť každý výstavní prostor byl jiný a vyžadoval jiné kousky na míru.
Knihovní centrum Příhrádek, Pardubice
Severočeské muzeum, Liberec
Jak se mi nové kousky vršily v ateliéru, kde už pomalu nebylo k hnutí, vyvstala jednoduchá otázka: Kam s tím, až se mi vše na konci ledna vrátí zpátky domů? Můj ateliér není příliš velký a Baťovo nemá žádné rezervní místnosti k uložení. Co kdybych tedy ateliér proměnila na Kabinet kuriozit? Nebo na hernu v duchu pana Barona? Nebo na obojí?
Čím déle jsem se tou představou zaobírala, tím začala získávat konkrétnější obrysy. Chtěla jsem se se svým nápadem zapojit do projektu Silnější hybatelé (znáte?), kde bych mohla nasát inspiraci a rady, jak na to a zbytečně neriskovat nebo neztrácet energii. Program však probíhal na podzim, kdy jsem finišovala přípravy na výstavu a předvánoční prodej, tak jsem z něho nakonec vycouvala. Ale ujasnila jsem si při tom aspoň svou základní vizi.
Možná budu muset svůj nápad v průběhu práce upravovat podle aktuálních podmínek, zvláště finančních, ale jisté je jedno:
Kabinet bude!
Nyní v lednu a únoru se pouštím do přeměny ateliéru a na jaře se doufám setkáme na slavnostním otevření. Chystám pro vás a vaše děti nový program a také nové kousky z butiku pana Barona. Už teď leží na stole nové vystřihovánky a sady k šití. No řekněte, kdo by si nechtěl ušít vlastního psího krejčího? :)
Sledujte mne na sítích: Facebook nebo Instagram, ať vám neunikou novinky.